Karosou za českými NEJ....
30.11.2007 korunka@news ŠKOLA HROU
Poslední listopadový čtvrtek přijalo asi třicet žáků pozvání pana učitele Měrky na celodenní výlet. Cílem byla nejzajímavější místa Chomutovska a Lounska. Na cestě nás doprovázel také známý mystik a lidový léčitel pan Blažejovský, který pomocí speciálních nástrojů demonstroval na řadě míst existenci energetických polí.

První zastávkou v mrazivém ránu bylo pole u obce Klobuky, kde stojí největší český menhir. Bylo asi minus sedm stupňů celsia a všude hustá mlha, posvátný klid… Menhir nás nezklamal, důstojně se tyčí k nebi a vyvolává cedlou řadu otázek. Na některé z nich odpovídá následující článek (přečtěte si detail článku) :

Český geolog J. N. Woldřich tvrdil, že vztyčený kámen je zbytkem velmi hutného a zvětrávání více vzdorujícího jádra permských pískovců v místě přirozeně uložených, ale vytrvalý J. L. Píč dal u kamene v roce 1898 kopat. Archeologické doklady k určení stáří kamene sice nalezeny nebyly, ale ukázalo se, že kámen je osazen v písčité vrstvě nad podložní skálou tak, že musel být vztyčen uměle. Regionální historik R. Koller byl toho názoru, že i kámen pochází nejspíše z období bójského. Podle pověstí byl obklopen šesti až dvanácti menšími kameny a říkalo se mu Pastýř se stádem. Tuto domněnku potvrzuje i sdělení účetního klobuckého cukrovaru z roku 1901, že dvěstě až třista metrů severně od stojícího kamene byly vyorány dva kameny podobného materiálu a asi dvacet osm kroků od stojícího kamene směrem na Telce byl vyorán další větší kámen.

Význam menhiru snad dokáže osvětlit jeho poloha vztažená k hoře Říp, která je přímo viditelná z prostoru menhiru. Podle vzájemné polohy je patrné, že Slunce vychází přímo za horou Říp, a to v datech: 30.4. a 13.8. Obě tyto data jsou významné především v Keltském kalendáři (30.4. - keltský svátek Beltine, 13.8. - keltský svátek Lugnasad). Při výše zmíněných datech dochází ještě k dalšímu zajímavému úkazu, kdy vycházející sluneční kotouč obejme horu Říp. V roce 1994 zde provedla pokusné geofyzikální měření skupina pražských badatelů. Výsledek všechny zúčastněné překvapil: Měření magnetického pole Země v předvečer slunovratu dne 20. 6. 1994 ukázalo těsně u menhiru anomálii zesílení magnetického pole. Ta se dala vysvětlit tím, že Klobucký menhir je ze železitého pískovce, který je trochu magnetický. K nepochopitelnému úkazu však došlo při měření během východu slunce. Místo, kde byla anomálie největší se pohnulo o přibližně jeden metr směrem na západ.

FOTOGALERIE MENHIR U KLOBUK

Druhou naší zastávkou byla vesnička Panenský Týnec, prastaré a velmi zajímavé místo, zde jsme se krátce prošli, prohlédli si torzo gotického chámu a také docela vymrzli…. O historii místa jsme našli několik textů při vchodu do areálu a tak Vám přinášíme krátký výtah toho nejdůležitějšího:

Chrám a klášter Klarisek v PANENSKÉM TÝNCI

Františkánský klášter klarisek byl založený pány ze Žerotína pro jeptišky Anežského kláštera v Praze roku 1293. Mohutný chrám při klášteře nebyl nikdy dostavěn a je dodnes obklopen mnoha tajemstvími. Za husitských válek byl klášter i nedostavěný kostel zničen, avšak na rozdíl od kostela byl klášter obnoven a rozšířen. V 17. století sloužil jako letní sídlo pražských abatyší. Po zrušení kláštera roku 1782 jej spravoval náboženský fond. Roku 1797 jej koupil pražský kupec Jan Tuscany a jeho rodina přestavěla budovy kláštera v 1. polovině 19. století v zámeckém stylu. Od roku 1872 až do znárodnění patřil klášter rodu Herbersteinů. V současné době ho využívá obecní úřad, který tu má své kanceláře, obřadní síň a obecní knihovnu. Nedostavěný chrám je volně přístupný.

Chrám leží na silné léčivé pozitivní zóně, která má tvar kříže, tedy v místech, kde se dvě zóny kříží a tím se násobí síla léčivé energie. Tato léčivá síla chrámu je schopna odstraňovat depresivní stavy, přinášet optimismus, dobrou náladu a elán do života. Odborníci tvrdí, že torzo chrámu patří svou uměleckou hodnotou k nejdokonalejším památkám České republiky.

Obec Panenský Týnec nalezneme na náhorní plošině Džbánské vysočiny, která leží na opukových vrstvách. Patří mezi nejvýše položená místa lounského okresu (360 m.n.m.) Jméno Týnec je odvozeno od slova Týn či starokeltského Taun, což znamená hrazené, opevněné kůly. Později byl název doplněn podle panen klarisek v místním klášteře na Panenský Týnec. Městečko leží a před dávnými dobami již leželo na důležité cestě, ve starých spisech je zvána VIA REGULA (Královská cesta) z Prahy do Lipska. Původ Panenské ho Týnce je pradávný, vývoj obce prošel halštatskou, laténskou, germánskou a slovanskou kulturou. Nejznámějším archeologickým nálezem je bronzová spona římského provinciálního tvaru.

FOTOGALERIE PANENSKÝ TÝNEC

Třetí naší zastávkou byly stáje našeho nejznámějšího žokeje pana Váni v blízkosti obce Chyše na Lounsku. Stáje jsou situovány v malebném údolí pod horou Vladař, která je dominantou okolí. Ve stájích jsme na vlastní kůži vyzkoušeli účinky moderní metody léčení koní, pobyt asi 15 minut pod mohutným plechovým jehlanem, který je zde běžně využíván pro posilování a léčení koní. Mladý sympatický žokej nám potom ukázal stáje a především nás seznámil se stádem krásných závodních koní. Ti byli přítulní a milí, ale dokázali také ukázat svou sílu. Návštěva těchto stájí byla příjemným a silným zážitkem.

FOTOGALERIE STÁJE PANA VÁNI

Poslední čtvrtou zastávkou byl PODKRUŠNOHORSKÝ ZOOPARK CHOMUTOV. Mrazivé a mlhavé pozdní odpoledne nebylo sice nejlepším časem pro návštěvu zooparku, ale některá zvířátka, kterým zima nevadí, se nám předvedla. Z dost velké blízkosti jsme viděli medvědy, velbloudy a další. Ze zooparku jsme už pádili rovnou do Prahy. Výlet byl skvělý a tentokrát máme opravdu o čem přemýšlet.

Na závěr přinášíme krátký článek, který jsme převzali z tiskového zpravodaje Podkrušnohorského zooparku Chomutov. Článek vysvětluje význam moderního slova ENVIRONMENTÁLNÍ.

Co je environmentální ???

Slovo, které v poslední době zaznamenalo "boom" v branži lidí zabývajících se otázkami "životaprostřeďovými". Pochází z anglického slova environment překládaného jako okolí, vnější podmínky nebo životní prostředí. Jak je dobrým zvykem, bývají některé moderní výrazy nad-používány, čímž se do jisté míry vyprazdňuje jejich obsah. Můžeme pak slyšet o environmentální migraci, reportingu, výrobku, dopadu, účetnictví, hnutí, dani… Vždy se daný pojem týká životního prostředí v tom nejširším smyslu slova. V zooparku se, doufáme, čím dál častěji budete setkávat především s environmentálním vzděláváním, výchovou a osvětou, tzv. EVVO. Výchova environmentální je chápána jako výchova směřující k souladu člověka s životním prostředím (environmental education). Má svoje aspekty společensko vědní, technické, ekonomické atd. Oproti ekologické výchově se nezabývá "pouze" organismy v přírodě, ale také působením člověka samotného na/ve svém okolí lokálním, regionálním, národním a globálním. Heslem environmentálního vzdělávání je: "Mysli globálně, jednej lokálně". Zdůrazňuje osobní odpovědnost, vazby mezi místním a globálním a smysluplnost usilování o vyšší kvalitu života jedince a celé společnosti. Doslovně převzato z tiskového zpravodaje Podkrušnohorského zooparku Chomutov.

FOTOGALERIE ZOOPARK CHOMUTOV


... zpět na předchozí stranu